Mikojan-Gurevič MiG-19 (v kódu NATO „Farmer“) byl sovětský proudový stíhací letoun, kterým byla vyzbrojena od roku 1958 i Československá lidová armáda.
Koncem roku 1957 obdrželo československé letectvo 27 stíhacích MiGů-19P, které byly zařazeny k 1. a 11. stíhacího pluku.V roce 1958 bylo do výzbroje zařazeno 12 ks MiGů-19S, které byly dodány v prosinci 1957. MiG-19 se v Československu vyráběl i sériově ve firmě Aero Vodochody pod označením S-105.
V letech 1959 – 1960 obdrželo československé letectvo 33 stíhacích MiGů-19PM, které zůstaly ve výzbroji do počátku 70. let. MiG-19 PM (Pěrechvatčik Modyficirovanyj) (v kódu NATO: „Farmer-E“)
Stíhačka s radarem a schopností nést 4 řízené protiletadlové rakety RS-2U. Vyráběl se od roku 1957. Období počátku druhé poloviny 50.let bylo ve znamení euforie, že řízené rakety jsou všemocné a ve výzbroji přepadových stíhačů zcela nahradí klasické kanóny ráže 20 a 30 mm.
Studená sprcha přišla po Šestidení válce v červnu 1967, kdy Izraelští stíhači dosáhli většinu svých sestřelů ve vzdušných soubojích právě pomocí kanónů.
Vývoj „raketové“ 19 začal v červenci 1956. Konstrukce verze P byla upravena pro nesení a odpal čtyř PLŘS AA-1 Alkali. Zavedení PLŘS do výzbroje si vyžádalo i nový radiolokátor Izumrud-2 pro navádění ŘS po RL paprsku. Jeho vyhledávací dosah byl 12 km a naváděcí 6 až 8 km.První let se uskutečnil v lednu 1957.
Verze MIG 19 PM byla schopna navádět své rakety i na pozemní cíle.
|