MiG-19 S „0412“

MiG-19 S „0412“

EXPONÁT Ev. – trupové číslo Rok výroby V muzeu od Vyrobeno v
MiG-19 S „Farmer“ 0412 1961 5.7.1995 ČSSR
Popis Výzbroj / příslušenství u exponátu
    Mikojan-Gurevič MiG-19 (v kódu NATO „Farmer“) byl sovětský proudový stíhací letoun, kterým byla vyzbrojena od roku 1958 i Československá lidová armáda. 

   Koncem roku 1957 obdrželo československé letectvo 27 stíhacích MiGů-19P, které byly zařazeny k 1. a 11. stíhacího pluku.V roce 1958 bylo do výzbroje zařazeno 12 ks MiGů-19S, které byly dodány v prosinci 1957.MiG-19 se v Československu vyráběl i sériově ve firmě Aero Vodochody pod označením S-105.
    V letech 1959 – 1960 obdrželo československé letectvo 33 stíhacích MiGů-19PM, které zůstaly ve výzbroji do počátku 70. let. MiG-19 PM (Pěrechvatčik Modyficirovanyj) (v kódu NATO: „Farmer-E“)
   Stíhačka s radarem a schopností nést 4 řízené protiletadlové rakety RS-2U. Vyráběl se od roku 1957. Období počátku druhé poloviny 50.let bylo ve znamení euforie, že řízené rakety jsou všemocné a ve výzbroji přepadových stíhačů zcela nahradí klasické kanóny ráže 20 a 30 mm.
   Studená sprcha přišla po Šestidení válce v červnu 1967, kdy Izraelští stíhači dosáhli většinu svých sestřelů ve vzdušných soubojích právě pomocí kanónů.

   Vývoj „raketové“ 19 začal v červenci 1956. Konstrukce verze P byla upravena pro nesení a odpal čtyř PLŘS AA-1 Alkali. Zavedení PLŘS do výzbroje si vyžádalo i nový radiolokátor Izumrud-2 pro navádění ŘS po RL paprsku. Jeho vyhledávací dosah byl 12 km a naváděcí 6 až 8 km.První let se uskutečnil v lednu 1957.

Verze MiG-19 S Byl hlavní verzí MiG-19 bez palubního radiolokátoru a také hlavní verzí MiG-19 vůbec. Oproti základní verzi měl pronikavě lepší výkony. Například poloměr bojové zatáčky na 1 500 m při rychlosti 520 km/hod činil u základní verze 9 000 m a letoun ji vykonal za 2,58 minuty; naproti tomu verze S to zvládla s poloměrem 5 000 m a za 1,50 minuty.

Byla vyzbrojena třemi účinnějšími 30 mm kanóny NR-30. Jejich rozmístění je shodné jako u základní verze.
Označení verze S znamená stabilizátor. První sériové MiG-19 měly pevný stabilizátor a samostatné výškové kormidlo. Při letech nadzvukovými rychlostmi docházelo ke snížení účinnosti VOP. Proto byla nahrazena plovoucí VOP, která tuto závadu odstranila.

Další odlišnosti od základní verze jsou: zvětšený přechod náběžné hrany SOP do trupu, nízký aerodynamický hřbítek mezi kabinou a kořenem SOP, nový překryt kabiny bez výztužného žebra, pritiflutterovací závaží ve vřetenovitých pouzdrech na koncích VOP, pouze jedna pitotstatická trubice pod nasávacím otvorem. Verze S a další dostaly také další brzdící štít pod trup. Ten doplnil dva umístěné na bocích zádě trupu. První prototyp verze S vzlétl 16.září 1954.

 

Možná výzbroj:

  • 3× kanón NR-30 ráže 30 mm
  • 2× raketnice V-5 ráže 57 mm

V muzeu: 

  • 3x kanón NR-30
Jiné doplňující údaje
Určení Nálet Počet přistání Více informací / zdroj
  Dvoumotorový vojenský stíhací letoun  529 hodin   a  
Poznámky – Historie letounu
  • Letoun vyroben v ČSSR a 14.5.1961 letoun převzat k Čs. letectvu. 27.12.1972 letoun vyřazen ze stavu Čs. Letectva (ŘEZŇÁK Libor.Ocelový hřebec MiG-19 a československé letectvo 1958-1972. Cheb,2008.ISBN-978-80-86808-45-1.) 
  • 5.7.1995 získán pro LHS Vyškov
  • 2004 Započata renovace celého letounu
  • 2008 Započata renovace sedačky
  • 2009 Započata renovace překrytu 
FOTO

 

2,260 total views, 1 views today

Napsat komentář